9 Postup neodkladné resuscitace u dospělé osoby
V této kapitole bychom se chtěli zaměřit na záchranu dospělého jedince pomocí neodkladné resuscitace jedním záchranářem (video 21.).
Postup podle Evans (1992): Vždy, když uvidíme zraněného.
1. Rychle odhadneme nebezpečí hrozící oběti i zachránci.
2. Posoudíme reakce postiženého:
· vědomí – zatřeseme s postiženým a hlasitě se zeptáme: Co je Vám?
· dýchání – přiložíme ruku na hrudních a posoudíme, zda se zvedá
Kelnerová a kol. (2007) rozděluje postup na základě posouzení základních životních funkcí:
A. Postižený nereaguje a má zachované životní funkce
1. Otočíme postiženého na záda.
2. Uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy a přizvednutím brady
3. Pokud postižený dýchá normálně, otočíme ho do zotavovací polohy.
4. Zajistíme protišoková opatření 5T (Teplo, Tekutiny, Ticho, Tišení bolesti, Transport)
5. Zavoláme zdravotnickou záchrannou službu (155, 112).
B. Postižený nereaguje a nedýchá
1. Otočíme postiženého na záda
2. Uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy, předsunutím dolní čelisti, eventuálně trojitým manévrem.
3. Vyčistíme ústa a hltanový prostor (obr. 30). (V případě při uzávěru dýchacích cest cizími tělesy se doporučuje Heimlichův manévr či úder mezi lopatky.)
4. Postižený má lapavé dechy (video 22.) nebo nedýchá – zajistíme dýchání z úst do úst či z úst do nosu.
· Petržela (2007) píše, že zakloníme hlavu, sevřeme nos, svými ústy obemkneme celá ústa postiženého a provedeme dva umělé dechy za sebou do postiženého (asi 500 ml), trvání jednoho dechu má být 1 s
5. Po každém umělém dechu sledujeme dýchací pohyby hrudníku.
6. Tímto způsobem pokračujeme do příjezdu vozidla záchranné služby.
7. Pokud dojde k obnovení životních funkcí, uložíme postiženého do zotavovací polohy a zajistíme protišoková opatření 5T.
Obr. 30. Vyčištění úst a hltanového prostoru
C. Postižený se zástavou dechu a srdeční činnosti
1. Kelnerová a kol. (2007) popisují, že otočíme postiženého na záda na tvrdou podložku a vyčistíme dutinu ústní, uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy a přizvednutím brady.
2. Pokud jsme sami, opustíme postiženého a rychle telefonujeme na operační středisko zdravotnické záchranné služby. Vrátíme se a zahájíme KPR.
3. Jansa a kol. (2007) popisují, že zahájíme stlačování hrudníku následujícím způsobem:
· Zachránce je po boku postiženého. Umístíme hřbet dlaně do středu hrudníku a přiložíme druhou ruku. Masáž provádíme do hloubky 5 - 6 cm.
· Masáž provádíme s propletenými prsty a napjatými lokty tak, aby pohyb vycházel z celé horní poloviny těla.
· Po každém stlačení uvolníme tlak na hrudník bez ztráty kontaktu rukou s hrudní kostí. Opakujeme frekvenci 100-120 stlačení za minutu.
4. Po 30 stlačeních znovu uvolníme dýchací cesty a prodechneme postiženého dvěma vdechy tak, že stiskneme nosní křídla ukazovákem a palcem ruky, ležící na čele oběti.
5. Během resuscitace průběžně kontrolujeme, zda nedošlo k obnově dýchání a srdeční činnosti, pokud ano, položíme postiženého do stabilizované polohy.
6. Resuscitaci ukončujeme až tehdy, když postižený nabude vědomí, nebo se dostaví lékařská pomoc (obr. 31.,32. /video 23./, eventuálně po 25-30minutách neúspěšné resuscitace, u dětí a podchlazených osob se tato doba prodlužuje na 45 minut.
Obr. 31. Prostředek záchranné služby Obr. 32. Prostředek záchranné služby
